Ahoj všichni! :)
Pro dnešní večer píšu opět z Brna. Zítra ráno mám další zkoušku a jako obvykle se mi ráno těžce vstává, proto raději jedu o den dříve, abych se hezky mohla vyspat i zítra. :) Snad všechno zhruba umím a nebudu vzteklá, když to nevyjde podle představ.. (dnes v noci se mi zdál sen, že jsem věděla úplně všechno, ale protože jsem si po sobě nepřečetla, co jsem napsala, učitel mi dal za C - no co, i tak to je super známka!) Zjistila jsem, že pokud jezdím vlakem, tak je to buď brzo ráno, nebo pozdě večer. Asi je pro mě ztráta času strávit půlku dne sezením ve vlaku - především, když každou chvíli zastavujeme uprostřed pole, protože je výluka, probíhají opravy, nebo čekáme, až projede vlak z opačného směru. Ale i s tím se musí počítat. Dneska však jelo extrémně málo lidí - vlak byl vážně téměř prázdný. Nevídáno! :)A protože mě po té dlouhé a náročné cestě (navíc s patnáctiminutovým zpožděním) přepadl hlad, zaskočila jsem si do KFC na Orient tortillu. Něco na tenhle způsob měli v Kentucky Fried Chicken už minulý rok a vážně mi to hodně chutnalo - dokonce tak, že celý zbytek roku jsem na tortillu se sladkou omáčkou a neidentifikovatelnou zeleninou s láskou vzpomínala. Takže samozřejmě jsem musela vyzkoušet i letošní vydání Orientu. Musím říct, že nezklamala. Možná, že je to těmi vzpomínkami, které se s odstupem času zlepšují a něco, co bylo prvotně průměrné je po uplynutí tříset šedesáti pěti dní naprosto fenomenální záležitostí. Kdo ví.. Každopádně jsem si pochutnala a jak už je mým zvykem, odnesly to moje kalhoty. Omáčka byla prakticky všude.
P.S. u postele mi leží osmnáct barevných dopisních obálek a přemýšlím, jak s nimi naložím. Mám chuť někomu napsat zase dopis.. Píšete rádi dopisy? A píšete vůbec ještě dopisy? Já to zbožňuju. :)
P.P.S. Víte, jaký je nejvyšší stupeň prokrastinace? Když ležíte v posteli, vaše kamarádka leží na svojí posteli na druhé straně pokoje a společně googlujete "co se stane, když ukradnu šnekovi ulitu". Seriously...
Žádné komentáře:
Okomentovat