Vtip? Ne. Klábosení dvou slečen v tramvaji. A pokaždé, když si omylem vyslechnu někde na veřejných prostranstvích rozhovor tohoto typu, ptám se sama sebe, kam mizí čeština? Kam mizí ten krásný a bohatý jazyk? Mnohem raději teda vedu konverzaci s člověkem, který se umí vyjadřovat. Jasně, každý mluvíme většinou obecnou češtinou, to ale neznamená, že se v zásadě musíme chovat a mluvit jako křupani. Vždyť náš jazyk nám nabízí tolik synonym k jednomu vybranému výrazu.
Kamarádka studuje bohemistiku na Karlově univerzitě v Praze. Byla taková i na gymplu, ale hrozně ráda ji poslouchám. Ta čeština, kterou ona mluví, je totiž naprosto dokonalá. Stejnětak náš učitel na mediální komunikaci. Dvě hodiny vede přednášku, bez jakékoliv přestávky, ale mluví a mluví a mluví. A já nestačím zírat. Jen sedím a poslouchám.
Všímáte si, jak mluví vaše okolí? A vadí vám někdy, jak se s vámi ostatní baví?
Žádné komentáře:
Okomentovat